Зороастризм мен манихейлік мысалында түркі мәдениеті мен қолжазба дереккөздеріндегі діни ықпалдардың көрінісі

Ғылыми мақала

Авторлар

DOI:

https://doi.org/10.65076/

Кілт сөздер:

түркілер, зороастризм, манихейлік дін, дәстүрлі наным-сенімдер, діни синкретизм, жануарлар культі, отқа табыну, Авеста

Аңдатпа

Бұл бөлімде көне түркілер дүниетанымындағы зороастризм мен манихейлік діндердің ықпалы кешенді түрде қарастырылады. Зерттеуде жазба деректер, археологиялық материалдар және салыстырмалы-тарихи талдау негізінде зороастризмнің Орталық Азиядағы, соның ішінде түркі тайпалары ортасындағы реликтілік белгілері айқындалады. Зороастрлық түсініктердің от, су, жер культтерімен, жануарларды сакралдау (әсіресе бұқа мен түйе культі), жерлеу ғұрыптары және тазарту рәсімдерімен астасуы көрсетіледі. Авесталық мифологиядағы бейнелердің түркілердің дәстүрлі наным-сенімдерімен үндестігі, сондай-ақ зороастризмнің бұл өңірде қатаң догматикалық жүйе ретінде емес, жергілікті діни тәжірибелермен өзара ықпалдастықта өмір сүргені атап өтіледі. Сонымен қатар мақалада манихейлік діннің пайда болуы, ілімінің негізгі қағидалары, космогониясы мен этикалық жүйесі және оның Ұлы Жібек жолы арқылы таралуы талданады. Манихейліктің Ұйғыр қағанатында мемлекеттік дін мәртебесіне ие болуы (VIII–XI ғғ.) түркі мәдениеті тарихындағы ерекше құбылыс ретінде бағаланады. Манихейлік жазба дәстүрінің, кітап мәдениетінің, көркемдік өнер мен діни синкретизмнің дамуына тигізген ықпалы арнайы көрсетіледі. Зерттеу нәтижесінде зороастризм мен манихейлік түркі мәдени кеңістігінде үстем дінге айналмағанымен, түркілердің рухани өмірінде, мәдени жадында және символикалық жүйесінде терең із қалдырғаны тұжырымдалады.

##plugins.themes.default.displayStats.downloads##

##plugins.themes.default.displayStats.noStats##

Автор өмірбаяны

  • А. Жумабаева, Ұлыс Жошы ғылыми-зерттеу институтының, Астана қ., Қазақстан

    жетекші ғылыми қызметкері

Әдебиеттер тізімі

Abu’l-Faraj Mohammad b. al-Nadim. Ketāb al-Fihrist. Ed. G. Flügel. Leipzig; M.R. Tajaddod (Tehran ed.). 2 vols. Tehran. 1971.

Adam A. Texte zum Manichäismus. Berlin. 1969.

Atiya A. A History of Eastern Christianity. London. 1968.

Bailey H. Indo-Scythian Studies: Khotanese Texts. Cambridge. 1961. Vol. 4.

Bartold V.V. O khristianstve v Turkestane v domongol’skiy period. In: Sochineniya. Moscow. 1964. Vol. 2, pt. 2.

Baur F. Chr. Das manichäische Religionssystem. Tübingen, 1831 (repr. Hildesheim–New York. 1973).

Belenitskii A.M. Voprosy ideologii i kul’tov Sogda. In: Zhivopis’ drevnego Pendzhikenta. Moscow. 1954.

BeDuhn J.D. The Manichaean Body: In Discipline and Ritual. Baltimore–London. 2000.

Braun O. Timothei Patriarchae I Epistolae. Leuven, 1953.

Bryder P. Manichaeism and Buddhist Elements. In: Encyclopaedia Iranica. 2001–2007.

Clark L. The Conversion of Bügü Khan to Manichaeism. In: Studia Manichaica IV. Berlin. 2000.

Chavannes E. Documents sur les Tou-kiue (Turcs) occidentaux. St. Petersburg. 1903.

Chavannes E. Le nestorianisme et l’inscription de Karabalagsoun. Journal Asiatique. 1897.

Fuchs W. Huei-ch’ao’s Pilgerreise durch Nordwest-Indien und Zentral-Asien um 726. Berlin. 1938.

Gropp G. Archäologische Funde aus Khotan. Bremen. 1991.

Gumilev L.N. Drevnie tyurki. Moscow. 2016.

Henning W. Ein manichäisches Bet- und Beichtbuch. APAW. 1937.

Hoppál M. Shamanism: Past and Present. Budapest, 1989.

Iностранцев K.A. O drevne-iranskikh pogrebal’nykh obychaiah. St. Petersburg. 1909.

Kliashtornyi S.G. Runnicheskie pamyatniki uygurskogo kaganata. St. Petersburg, 2010.

Kliashtornyi S.G., Livshits V.A. Sogdiyskaya nadpis’ iz Buguta. Sovetskoye Vostokovedeniye. 1971.

Kyzlasov L.R. Ak-Beshim – TKKAE. Moscow. 1953.

Le Coq A. Chotscho. Berlin. 1913.

Messina G. Christianismo, buddhismo, manicheismo nell’Asia antica. Rome. 1947.

Moriyasu T. Die Geschichte des uigurischen Manichäismus an der Seidenstraße. Wiesbaden. 2004.

Pelliot P. Les chrétiens de l’Asie centrale et de l’Extrême-Orient. Paris. 1914.

Pigulevskaya N.V. Siriyskie i siro-tyurkskie fragmenty iz Khara-Khoto i Turfana. Moscow. 1940.

Polotsky H.J., Böhlig A. Kephalaia. Stuttgart. 2000.

Puech H.-Ch. Le manichéisme: son fondateur, sa doctrine. Paris. 1949.

Ratzel F. Narodovedeniye. St. Petersburg, 1904.

Sundermann W. A Manichaean Liturgical Instruction on the Act of Almsgiving. Leiden–Boston. 2001.

Tolstov S.P. Drevniy Khorezm. Moscow. 1948.

Zhuma¬bayeva A.A. Drevnetyurkskie pis’mennye pamyatniki: rukopisnoe nasledie. Qazaq Tarihy. 2017.

Zhumabayeva A.A. Rol’ Mani i arkhetipicheskie motivy v istorii manikheystva. Ulan-Ude. 2018.

Zhumabayeva A.A. Manikheystvo na Velikom shelkovom puti. Almaty. 2017.

Жарияланды

2025-12-19

Журналдың саны

Бөлім

ОТАН ТАРИХЫ